pondělí 9. listopadu 2009

Já nevím...

Neutuchající pocit hnusu a odporu, knedlíky v krku??? Jo jasně jen se směj a e to zaseklo!!! Chcípni!!! Zkurvený word, všecko je to nahovno. Nechodím do školy, piju jako duha, smrdí mi boty, hulím a ničeho si nevážím…
Ničeho si nevážit, všechno zlehčovat, na důležité věci zapomínat, chyby zapíjet a potlačovat, hulit aby se bylo jak postavit, postavit tam kam takový kanón patří. Košilku a horní knoflíček rozepnout, dobrýma lidma opovrhnout jen proto, aby ses nemusel cítit tak blbě. Názory brát druhým z huby a s halasem je vkládat do vlastní gemby. A pak napsat tyhle hovna aby se nakonec řeklo, že ono v něm stejně něco je, ale v něm je hovno, tak si všichni naserte!!! Stejně to nikdo nečte… Omg je to BLBÉ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
A stejně to s hrozným pocitem vlastní jedinečnosti začne na novo, a když přijde ten pocit skvělého uvolnění tak se z něj stane zase to co vždycky. Neřízená střela. A pak přijde ráno a kurevské výčitky a potom občas tohle, když jeden den vynechá tak tohle… Kurvaaaaa

Žádné komentáře:

Okomentovat